Pěstování rajčat je velmi snadné, a je to i důvod, proč se rajčata stala tak oblíbeným druhem zeleniny pěstované jak běžnými zahrádkáři, tak i zemědělskými farmami.

Příprava půdy pro pěstování rajčat je základním předpokladem dosažení dobrých výnosů. Ideálním je podzimní hluboké zrytí záhonu a přihnojení organickými hnojivy. Množství použitého hnojiva závisí na úrodnosti půdy. Na dobrých a humózních půdách se obejdeme bez hnoje nebo kompostu, na chudých půdách zapravujeme již na podzim do země 3 kg na m2 uleželého kompostu, případně hnoje. V půdách chudých na fosfor doporučujeme hnojení superfosfátem.

Rajčata přihnojujeme i během vegetace - první přihnojení provádíme síranem amonným krátce po výsadbě, lépe je však použití kombinovaných hnojiv - ideálním hnojivo na rajčata je Cererit v dávce zhruba 20g na metr čtvereční. Pozor na pozdní přihnojení dusíkatými hnojivy, které má vliv spíše na růst natě, nežli na tvorbu a vyzrávání plodů rajčat.

Pokud nejste přátelé umělých hnojiv, můžete použít hnojiva přírodní. Velmi oblíbeným hnojivem je zkvašený slepičí trus, který po odležení a patřičném naředění působí na růst rajčat i tvorbu plodů velmi dobře, a to bez přídavku umělých hnojiv.

Obecně lze konstatovat, že pokud chceme při pěstování rajčat docílit dobrých výnosů, tak správně připravená půda je nezbytným předpokladem úspěchu. Já osobně přihnojuji na list Kristalonem start a později kristalonem na rajčata( plodovou zeleninu).

Rajčata je nejlépe vysazovat jako předpěstované sazenice. při tomto způsobu pěstování je vývoj urychlen o cca 3-5 týdnů oproti přímému výsevu. Sazenice rajčete má být nevytažená, s hustým olistěním, temně zelená, někdy i s nasazeným prvním květenstvím, a s bohatým kořenovým systémem.

semena rajčat vyséváme v druhé polovině března, možno až do poloviny dubna, záleží na odrůdě. Výsev provádíme do výsevních misek, truhlíků, nebo do připravených sadbovačů, nejlépe ve skleníku, teplém pařeništi, nebo za oknem. Pozor na teplotu, která by neměla přesahovat 20 stupňů, a dostatek světla, aby rostliny nevytáhly.

Zeminu pro výsev rajčat volíme sypkou, ideální je kompost s příměsí písku nebo perlitu, dobrý je i výsevní substrát. Semena vyséváme do hloubky 5mm, a ta vzejdou během 2-3 dnů. Semenáčky pak přepichujeme , když děložní lístky dosáhnou vodorovné polohy. Ideální je předpěstování rajčat přímo v sadbovačích, ze kterých pak můžeme rovnou provést výsadbu. Velmi oblíbené pro výsadbu rajčat jsou i rašelinové kořenáče, které pak sázíme přímo, a ty se v zemi sami rozloží. Velkou výhodou tohoto postupu je jistota, že při přesazování rajčat nepoškodíme kořenový systém rostliny. Já nejraději vysévám do perlitu (podrobněji popsáno u paprik), poté přepichuji rovnou do větších sadbovačů nebo kelímků (v malém množství lze využít kelímky od velkého jogurtu, povidel apod. Nezapomeňte ve dně udělat drenážní otvory.)

Rajčata vyžadují při výsevu teplotu 20-25 stupňů, při pěstování sazenic by pak teplota neměla přesáhnout 20 stupňů, noční by pak neměla spadnout pod 12 stupňů. Je lépe udržovat teploty na nižší úrovni, aby nebyly rajčata choulostivá a dávala dobrý výnos i při chladnějším počasí.

Výsadba rajčat je obvykle prováděna od konce dubna do druhé poloviny května, záleží na počasí a odrůdě. Nepsaným pravidlem je výsadba sazenic rajčat až po Zmrzlých, v mírných polohách se to však nemusí vždy dodržet. Teplota půdy při výsadbě rajčat má být kolem 10 stupňů a vyšší. Výsadba rajčat je především ovlivněná jejich odrůdou. Před výsadbou je nutné zvolit správně spon výsadby rajčat. Pro vysoká tyčková rajčata, která vyžadují zaštipování a vyvazování rajčat, je nutný spon minimálně 70x70cm.Tyčková rajčata vyvazujeme na provázek na konstrukci, nebo použijeme kovové spirály, popř. dřevěné kolíky.

Ošetřování rajčat během vegetace je nezbytnou podmínkou dosažených dobré úrody. Kromě zalévání a přihnojování odplevelujeme rostliny. Odplevelování si můžeme ušetřit, použijeme-li před výsadbou na záhon černou netkanou textilii. Ta mám zabrání růstu plevele a snižuje odpařování vody z půdy. Důležitým zákrokem u vysokých rajčat vylamování bočních výhonků vyrůstajících z podpaží listů. První zákrok se dělá ihned po výsadbě, další pak podle dorůstání pater rostliny. Keříčková rajčata nevyštipujeme, pouze potřebujeme-li upravit tvar rostliny aby k ní lépe mohlo světlo a nedocházelo k napadení plísní apod..

 

 

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one