ŽLOUTNUTÍ A OPAD LISTŮ nastává většinou následkem poškození kořenů, ke kterému může dojít při napadení množárenskými houbami. Častěji to ale bývá v důsledku přemokření substrátu.

BOTRYTIDA,mokrá hniloba nadzemních částí, vzniká po napadení rostlin plísní šedou. K napadení dochází při nedostatečném prodění vzduchu mezi rostlinami ( rostliny hustě na sobě), při zvýšené vzdušné vlhkosti a snížené teplotě. Na listech, stoncích a květech se objevují šedé povlaky plísně s výtrusy.

MOUČNÝ POVRCH na listech a ostatních nadzemních částech rostlin se vytváří po napadení rostlin pravým padlím.

BÍLÝ NEBO ŠEDÝ POVLAK způsobuje nepravé padlí. Vyskytuje se většinou na spodní straně listů¡ na vrchní straně vznikají nafialovělé nabo nahnědlé skvrny.

LISTOVÉ SKVRNITOSTI vznikají po napadení různými houbami (Septoria, Ramularia, Gleosporium a pod).

MOLICE jsou asi 2 mm velké bílé mušky.

MŠICE jsou v koloniích na spodní straně listů.

SVILUŠKY drobní světlí pavoučci s jemnou pavučinkou. Typickým příznakem je mírné, později silné tečkování listů (světlá místa).

TŘÁSNĚNKY je více druhů. Nejnebezpečnější je třásněnka západní. Škůdci jsou asi 1 mm dlouzí, štíhlí a velmi pohybliví. Dospělci mají bílá nebo světlá křídla s částečně tmavším příčným pruhem.

ČERVCI, nesprávně vlnatky, jsou ploší, bílí až narůžovělí nebo šediví jedinci s bílými, vlně podobnými voskovými výpotky.

PUKLICE vytváří asi 3 mm velké, okrouhlé, tmavě zelené, hnědé nebo černé hrbolaté štítky. Štítek je spojen se živočichem, takže po odloupnutí odstraníme i živočicha.

ŠTÍTENKY jsou méně časté než puklice. Mají vícevrstvý štítek. Po odloupnutí štítku zůstává živočich na rostlině - není spojený se štítkem.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one